Pro pěstitele ze zemí globálního Jihu má Fairtrade hmatatelné a prokazatelné přínosy. Přesto lze občas slyšet vůči systému Fairtrade výhrady. Některé jsou oprávněné a Fairtrade se je snaží řešit. Jiné se ale zakládají na nepochopení nebo na nepravdivých informacích. Které mýty o Fairtrade zaznívají nejčastěji a jaká je realita?
-
Fairtradové výrobky jsou dražší
To dnes už není pravda. Platilo to dříve, kdy fairtradové výrobky nabízely výlučně malé obchůdky, pro něž je logistika takového obchodování poměrně náročná a tedy nákladná. I díky většímu zájmu spotřebitelů o původ potravin a etické otázky jejich vzniku se ale do prodeje fairtradových výrobků v současnosti zapojují i globálně působící společnosti a obchodní řetězce, což vede ke zvyšování objemu prodaného fairtradového zboží a tedy snižování logistických a jiných fixních nákladů.
Dražší než konvenční zboží mohou být fairtradové produkty tehdy, mají-li zároveň certifikaci BIO. Systém produkce biopotravin je totiž náročnější než u běžných potravin, například obhospodařování plodin je složitější a trvá déle, pokud se nepoužívá zemědělská chemie. Navíc pěstitelé získávají za plodiny vypěstované v kvalitě BIO příplatek navíc.
Kde se tedy v systému Fairtrade berou prostředky na odpovídající odměnu pro pěstitele? Spravedlivější výkupní cena fairtradových surovin je výsledkem spravedlivějšího rozdělení zisku napříč dodavatelským řetězcem, od pěstitele až po finálního zpracovatele. Nemusí se tedy nutně promítnout do koncové ceny pro zákazníka.
-
Jen malé procento z ceny, kterou zaplatíte, skutečně dostanou pěstitelé
Tento mýtus vychází z nesprávného předpokladu, že fairtradoví farmáři žijí z podílu na prodejních cenách zboží se známkou Fairtrade. Tak to ale není. Zapojení do Fairtrade pro pěstitele znamená, že za svou produkci dostane ihned po dodání své kávy nebo kakaa takovou cenu, která pokryje výrobní náklady: buď cenu tržní, nebo minimální fairtradovou cenu (pokud tržní cena klesne pod úroveň minimální fairtradové ceny). Navíc získají tzv. fairtradový příplatek určený na rozvoj jejich komunit a investice do vyšší efektivity a kvality své produkce. To je principem fungování Fairtrade.
Přínos uvědomělého nakupování tedy nespočívá v tom, že by „část ceny“, kterou v obchodě zaplatíte, putovala k pěstitelům v zemích globálního Jihu, ale v tom, že takovým nákupem zvyšujete odbyt fairtradových surovin – a obchodníci tak mají důvod nakupovat více kávy, kakaa, banánů nebo cukru za podmínek Fairtrade. Čím vyšší budou prodeje zboží s certifikací Fairtrade, tím více fairtradových surovin obchodníci nakoupí a tím více pěstitelů bude moci využívat benefitů Fairtrade (odpovídající cena, fairtradový příplatek, vzdělávání atd.).
-
Peníze z licenčních poplatků nejdou pěstitelům, ale do marketingu
Licenční poplatky – tedy peníze, které za používání známky FAIRTRADE platí obchodníci – skutečně nejsou určeny pěstitelům. Ti ze systému Fairtrade profitují jinak – zaručenými minimálními výkupními cenami, fairtradovým příplatkem, dlouhodobými kontrakty. Například jen v roce 2018 dostali fairtradoví pěstitelé na příplatku určeném k rozvoji jejich komunit 176,5 milionů eur (zhruba 4,5 miliardy Kč).
Nezbytným předpokladem pro to, aby mohli prodávat svou produkci za podmínek Fairtrade, je však dostatečná poptávka mezi spotřebiteli a tedy motivace obchodníků takové zboží nabízet. Osvěta mezi spotřebiteli, jednání s dodavatelskými řetězci a další aktivity směřující k většímu zájmu o životní podmínky pěstitelů jsou jedním z úkolů organizace Fairtrade International, jejíž fungování pokrývají právě licenční poplatky. Kromě toho Fairtrade International také vytváří a reviduje standardy pro jednotlivé suroviny a vytváří a zavádí programy zaměřené např. na vzdělávání pěstitelů, na zvyšování zapojení žen a mladých lidí nebo na boj s klimatickými změnami.
-
Známku FAIRTRADE si může na obal dát každý, a pak tvrdit, že obchoduje eticky
To není pravda. Známka FAIRTRADE je chráněné označení, které obchodníci a výrobci mohou použít jen na výrobky, které splňují standardy Fairtrade. Standardy musejí plnit jak pěstitelé, tak zpracovatelé jejich úrody. Plnění těchto standardů je kontrolováno nezávislou auditorskou společností Flocert.
Známka FAIRTRADE je vlastnictvím Fairtrade International. S obchodníky a zpracovateli v ČR a na Slovensku komunikuje Fairtrade Česko a Slovensko, která zpracovatele na případné neoprávněné užití známky upozorní. Pokud by daný obchodník nereagoval na upozornění, iniciativu převezme Fairtrade International, která může daného obchodníka pro neoprávněné užití známky žalovat.
-
Fairtrade je sociální inženýrství, které křiví volný trh
Volný trh je iluzorní koncept. Bohaté země globálního Severu a nadnárodní společnosti určují pravidla mezinárodního obchodu, chrání pracovní trh v Evropě, evropské zpracovatele a pěstitele systémem dovozních limitů, dotací a cel. Zájmy pěstitelů v chudých zemích takto nikdo nechrání. Od dob kolonialismu jsou tyto země závislé na vývozu primárních surovin, za které ale nedostávají dostatečně zaplaceno. Vyjednávací pozice jednotlivých pěstitelů je totiž velmi slabá a musí přistupovat na podmínky výkupců z nadnárodních společností. Nemají přístup k úvěrům, vzdělání, technologiím. Fairtrade tedy nepokřivuje volný trh, ale snaží se nerovné rozložení sil v mezinárodním obchodu napravovat. Chrání v dodavatelském řetězci ty nejslabší – pěstitele a pěstitelky.
