160 milionů, to je podle OSN odhadovaný počet dětí, kterých se po celém světě týká dětská práce. Je to ohromující a znepokojivé číslo, které naznačuje, že za poslední čtyři roky došlo k nárůstu o 8,4 milionu. A navíc poukazuje na pandemii onemocnění covid-19 jako na hlavní překážku v boji proti dětské práci, protože tato pandemie omezila přístup dětí ke vzdělání, zdravotnickým službám, jídlu a ochraně. V rámci Mezinárodního dne lidských práv jsme hovořili s Anitou Sheth, hlavní poradkyní pro společenský rozvoj Fairtrade International, která objasnila zjištění studie a podělila se o doplňující informace související s pokračujícím bojem proti dětské práci.
Než se podíváme na systémy monitoringu a nápravy, jaký je přístup Fairtrade k boji s dětskou prací?
Anita Sheth: Nejprve je třeba zdůraznit, že dětská práce je produktem nerovností v systému a neférových obchodních podmínek, obzvláště převládající chudoby. Dokud nebudou mít ohrožené rodiny možnost dosáhnout slušné životní úrovně, bude boj s dětskou prací velmi obtížný. Lepší příjmy, kvalitní vzdělání, řešení diskriminace, využívání a zneužívání, povědomí o dětských právech, právní intervence a společenské změny – to jsou faktory nezbytné k poražení dětské chudoby.
Skrze vlastní zkušenosti jsme se naučili, že klíčový je způsob, jakým je dětská práce řešena. Organizace Fairtrade využívá přístup založený na právech a zaměřený na komunitu tak, že se odpovědnosti za problematiku zhostí samy komunity a škodlivé praktiky nebudou pouze přesunuty do jiné oblasti. Podnikáme kroky na více frontách, od nastavování přísných norem přes posilování auditů až po školení pěstitelských organizací a podporu zavádění systémů monitoringu a nápravy a rozvoj cílených programů ve spolupráci s dalšími partnery.
Směřujeme své úsilí na řešení chudoby jako klíčové příčiny, a to prostřednictvím nastavování minimální fairtradové ceny a fairtradového příplatku, které zlepšují příjmy pěstitelů. Tyto fairtradové iniciativy jsou klíčové, protože pěstitelům poskytují finanční zisky, které mohou použít na reinvestice do svých komunit a rodin, budovat školy, posílat své děti do škol vyššího vzdělávání a obecně chránit děti před tím, aby byly do dětské práce vůbec zapojeny.
Zásadním předpokladem pro to, abychom dokázali děti lépe chránit před prací, je pochopit systémy, které pěstitelé a ostatní zemědělští pracovníci používají k prevenci, odhalování a odstraňování dětské práce. Právě proto organizace Fairtrade International zadala vypracování studie. Chceme prozkoumat dva různé systémy monitorování a odstraňování dětské práce a zjistit, jak pěstitelé vyhodnocují různé jejich faktory, aby bylo možné poskytnout podrobnější obraz této problematiky, který bude přínosem pro všechny zainteresované strany – od farmářů přes vlády až po společnosti a nevládní organizace. Jedině tak budeme schopni skutečně porozumět tomu, jak mohou úspěšně plnit svou zásadní roli při vymýcení dětské práce v zemědělství a v různých fázích dodavatelského řetězce.
Proč jsou zjištění studie důležitá?
Je třeba říct, že pěstitelé a družstva se potřebují rozhodnout, jaký systém používat k vyhledávání a nápravě dětské práce a k její prevenci na farmách. Některá družstva se rozhodla zapojit se do systému, který už používá kupující, nebo do systému své vlády. Pro tuto studii jsme chtěli vyhodnotit dva systémy, které převládají mezi fairtradovými pěstiteli. Jedná se o Interní kontrolní systém a o Komunitní fairtradový systém inkluze mládeže pro monitorování a nápravu. Kromě toho jsme chtěli lépe pochopit důvody družstev pro jejich výběr a dozvědět se, jak se poučili o jejich zavádění.
Z mého pohledu může přístup, jehož součástí je komunita i vládní orgány zodpovědné za ochranu dětí, mít větší dopad než přístup, který se úzce zaměřuje na členské pěstitele. To potvrdila i doporučení studie zveřejněná loni organizací NORC při Chicagské univerzitě. Ovšem takový přístup v počátku stojí více času i nákladů.
Z naší studie jsme zjistili, že Komunitní systém inkluze mládeže pro monitorování a nápravu by měl být na počátku lépe vysvětlen, aby pěstitelé a družstva rozuměli tomu, že od poslední fáze tohoto systému se očekává začlenění do vládního národního akčního plánu pro vymýcení dětské práce.
Tento přístup je založen na pochopení skutečnosti, že pěstitelé by neměli být jedinými subjekty, které nesou náklady za systém monitoringu a nápravy dětské práce. Na tyto náklady by měli přispět všichni aktéři v dodavatelském řetězci a vlády musí hrát svou roli ve vymáhání zákonů o dětské práci a v nastavení směrnic pro nápravu a regulatorní normy, aby byla zajištěna ochrana a bezpečnost dětí, obzvláště těch, které byly objeveny v nejhorších formách dětské práce. Ty by měly být povinné, pokud chceme skutečně předcházet dětské práci z dlouhodobého hlediska.
Pěstitelská organizace by měly mít detailní informace o dostupných systémech monitoringu a nápravy dětské práce a o podpoře, kterou mohou očekávat od vlád a dalších zainteresovaných stran při řešení této otázky. Různé systémy mají své silné i slabé stránky. Pěstitelé se musí rozhodnout na základě své konkrétní reality v rámci svého specifického kontextu.
Jaké klíčové poznatky podle vašeho názoru přináší studie pro to, aby organizace Fairtrade mohla šířeji bojovat proti dětské práci?
Všichni, kdo v organizaci Fairtrade pracujeme na této problematice, věříme, že zátěž plynoucí z nákladů na financování těchto systémů by neměli nést samotní pěstitelé, protože všichni v dodavatelském řetězci hrají v řešení dětské práce a dalších forem využívání svou roli a mají za ni zodpovědnost. Studie zdůrazňuje, že náklady jsou pro pěstitelské organizace hlavním faktorem při rozhodování o tom, jaký systém budou používat.
Aby došlo k lepšímu pochopení finančních důsledků, chceme prozkoumat, jak můžeme v budoucnosti shromažďovat údaje o skutečných nákladech na tyto systémy.
Můžeme také zlepšit to, jak jsou tyto systémy zaváděny. Souhlasím například s doporučením autorů studie, že je nezbytné ujistit se, zda všichni aktéři – ať už je to komunita, komerční partneři, vlády nebo nevládní organizace – chápou už od počátku zavádění systému svou roli v něm. V poslední fázi se očekává, že systém bude začleněn do vládních národních akčních plánů pro vymýcení dětské práce.
Organizace Fairtrade použije zjištění studie k vyhodnocení naší podpory pěstitelských organizací v oblasti zavádění efektivních systémů na vyhledávání a nápravu dětské práce. Aktuálně také probíhá proces konzultací našich standardů Fairtrade pro kakao, takže zjištění studie se odrazí i v úvahách o nových požadavcích na tyto systémy.
Vyhodnocenými systémy byl Interní kontrolní systém a Komunitní fairtradový systém inkluze mládeže pro monitorování a nápravu dětské práce (YICBMR). Interní kontrolní systémy monitorují dodržování specifických kontrolních bodů souvisejících s normami a zákony a zaměřují se na všechny pěstitelské aktivity.
Komunitní fairtradový systém inkluze mládeže pro monitorování a nápravu (YICBMR) se naopak věnuje různým oblastem zemědělské produkce i širší komunitě. Aktivně zapojuje pěstitele s fairtradovou licencí i bez ní včetně samotných mladých lidí, a také vládní subjekty, firmy a občanskou společnost, s nimiž sdílí informace a podniká nezbytné kroky.
Ve čtyřech zemích (Indii, Ghaně, Belize a Dominikánské republice) se více než 180 pěstitelů a 122 členů komunit včetně dětí účastnilo rozhovorů nebo speciálně zaměřených skupinových diskusí, aby sdělili své názory na problematiku. Různé zainteresované subjekty ze systému Fairtrade pak poskytly rozhovory na téma různých aspektů certifikačního procesu Fairtrade a podpory producentů.
Studie zjistila, že oba systémy jsou v rámci své zamýšlené oblasti působení účinné. Interní kontrolní systém účinně monitoruje dodržování nařízení na farmách a systém YICBMR účinně řeší rizika dětské práce a její případy hlubším způsobem se zapojením komunit a vlád.
Systém YICBMR je považován za účinnější v mnoha aspektech včetně vyhledávání dětí zapojených do dětské práce, jejich vyčlenění ze škodlivé práce a zapojení komunit, vlád a samotných mladých lidí. Interní kontrolní systém je považován za mírně efektivnější z pohledu zapojení obchodníků. Navíc je nákladově efektivnější v krátkodobém horizontu. Pokud ovšem dojde k začlenění systému YICBMR do národního akčního plánu pro vymýcení dětské práce a do komunitních struktur, může mít hlubší dopad a být dlouhodobě finančně udržitelný.
To je slibný výsledek, především i proto, že nová globální strategie Fairtrade International se zaměřuje na budování příležitostí pro mladé lidi. Chce dát podnět k investicím do slušného zaměstnávání mladých, rozvoje dovedností a obchodních příležitostí pro mladé lidi, kteří budou do těchto aktivit zapojeni a budou je vést. Všechno je to součástí ochrany dětských práv, z nichž nejpřednější je bezpečí dětí, a pak kvalitní vzdělávání, aby si mohli později slušně vydělávat a zajistit si udržitelné živobytí.
Studie popisuje, jak Komunitní fairtradový systém inkluze mládeže pro monitorování a nápravu zapojuje samotné mladé lidi do mapování rizik a do vedoucích rolí při řešení dětské práce v jejich komunitách. Můžete říct něco více o tom, jak to funguje?
Přístup inkluze mládeže zapojuje mladé lidi do široké škály aktivit a rozhodování. Mohou fungovat třeba jako klíčoví členové výboru pro dětskou práci, shromažďovat data a hodnotící faktory anebo být asistenti v komunitě. Stále častěji jsou děti a mládež předmětem shromažďování dat o dětské práci. To jsme chtěli změnit a poskytnout prostor, ve kterém jsou mladí lidé považováni za ty, kdo aktivně vedou boj proti dětské práci. Mladí lidé zapojení do podpory zavádění komunitního systému inkluze mládeže pro monitorování a nápravu jsou do pěstitelských prací zapojení velmi brzy a zastávají lehké práce nebo jsou dokonce zapojeni do dětské práce. Pěstitelské organizace nejprve nebyly ochotné je zaměstnat. Ale dnes všechny pěstitelské organizace hlásí, jak ohromnou práci dělají pro to, aby se budoval zájem o boj komunit proti dětské práci. Některé organizace dokonce zaměstnaly tyto mladé lidi ve své organizaci na plný úvazek.
Celá studie je k dispozici na tomto linku.
Zdroj textu.
