Fairtrade Česko a Slovensko je od roku 2021 součástí mezinárodního grantového projektu Our Food. Our Future. Vůdčí myšlenkou projektu je dosažení spravedlivých podmínek v oblasti pěstování, výroby, distribuce a spotřeby potravin, a to jak ve smyslu ekonomickém a sociálním, tak i ekologickém. Projekt spojuje úsilí mnoha národních organizací o trvale udržitelný rozvoj v oblasti lidské výživy a Fairtrade Česko a Slovensko do něj svou misí přirozeně zapadá.
Příběh nemocného systému produkce potravin
Náklady na výrobu našeho jídla značně převyšují cenu, kterou platíme v obchodě. Ve skutečnosti je náš globální potravinový systém doslova nemocný, přičemž následky této nemoci jsou pro nás takřka neviditelné. Toto je příběh našeho jídla.
Proč je globální potravinový systém nemocný
Průmyslová produkce potravin nás přivedla do bodu, odkud není návratu – nebo to tak alespoň může vypadat. Potravinářský sektor významně přispívá ke změně klimatu a je zodpovědný až za 40 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Systematické zneužívání lidské práce a prudce rostoucí rozloha zemědělské půdy vytlačují celé komunity a ničí přírodní biotopy. A nejtrýznivější skutečností je, že i když produkujeme více potravin než kdykoli předtím, odhaduje se, že 768 milionů lidí na světě trpí hladem. Navzdory cíli skoncovat se světovým hladem do roku 2030 se čísla dramaticky zvyšují již tři roky v řadě! Jak je to možné?
Dostupnost potravin: Život v hojnosti
Výrobky, které vidíme na regálech obchodů, byly často záměrně zbaveny vazby na svůj původ. Velkou část potravin na evropském trhu představuje dovážené zboží, z nějž však nepoznáme vzdálenosti, které urazilo, ani pracovní podmínky, za nichž bylo vyrobeno. Koupili bychom si jej, i kdyby nám to někdo prozradil? Každá potravina má svůj příběh. A od té doby, co se začaly vyrábět průmyslově a v masovém měřítku, je tento příběh daleko složitější a znepokojivější.
Industrializace a přílišná závislost na uhlíku
Industrializace zásadně změnila způsob, jakým vyrábíme potraviny. Oběhové hospodářství minulosti, zaměřené na místní výrobu a recyklaci, bylo nahrazeno jednosměrným systémem nepřetržitého toku, který zasahuje do celého světa. V důsledku toho vytváříme při zpracování, balení, skladování a přepravě potravin obrovské množství uhlíkových emisí – a zároveň se rostoucí množství potravin bez užitku mění v odpad. Celkem 30 % celosvětové spotřeby energie připadá na potravinářskou výrobu, zejména masný průmysl.
Dominantní postavení velkých světových hráčů na trhu
Vytvořili jsme zemědělský sektor, kterému dominuje princip trhu a jeho neustálého růstu. To vedlo k obrovské koncentraci moci na vrcholu dodavatelského řetězce a rostoucí nerovnosti mezi zemědělci, kteří své produkty vyvážejí, a těmi, kteří jsou závislí na místních trzích. Drobní zemědělci jsou systematicky vytlačováni ze soutěže taktikami, jako je cenová válka, vysídlování z půdy a kontrola osiva a patentů.
Zneužívání pracovní síly: základní problém potravinářského průmyslu
Poskytování většího množství potravin za nižší ceny nefunguje bez zneužívání pracovních sil. Porušování lidských a pracovních práv je v zemědělství velmi rozšířené. Kvůli nedostatečné právní ochraně jsou mnozí zaměstnanci pravidelně vystaveni nebezpečným pracovním podmínkám a nemají žádné možnosti, jak se bránit. Obzvláště rozšířené je zaměstnávání zranitelných skupin, jako jsou migranti a ženy, neboť jejich právní a společenské postavení to usnadňuje. Mají například menší a často také slabě zajištěná práva, nejistý rezidenční status a jsou častěji postiženi rasovou diskriminací.
Boj o ornou půdu
Právě začal globální závod o ornou půdu. Zejména velké korporace, ale také vlády získávají rozsáhlé plochy půdy především v zemích globálního Jihu za účelem rentabilního pěstování potravin nebo jiných zemědělských plodin. Tímto způsobem si globální Sever zabezpečuje dodávky potravin, ale také ekonomický vliv. Orná půda se stala cennou investicí a spekulativní komoditou. Tato forma přivlastňování půdy je také známá jako zábor půdy a často ničí živobytí domorodých komunit a místních drobných vlastníků, kteří jsou v důsledku toho stále častěji vysidlováni. Ale i v Evropě je nerovnost zřejmá: asi 3 % společností vlastní kolem 59 % půdy.
Ničení životního prostředí s cílem získat více zemědělské půdy
Zemědělství dnes spotřebovává asi 70 % dostupné sladké vody na světě. Úrodnost přírodních půd klesá, zejména v důsledku pěstování obrovských monokultur, které slibují maximalizovat zisky v krátkodobém horizontu, ale v dlouhodobém ohledu půdu ničí. K tomu se přidává používání nebezpečných hnojiv a pesticidů, které trvale poškozují půdu a kontaminují podzemní vody. Spolu s pokračujícím odlesňováním a kácením deštného pralesa je postupně ničeno přirozené prostředí rostlin, zvířat a původních obyvatel, aby se vytvořil prostor pro ještě více orné půdy. Smutnou realitou je již i masové vymírání celých populací hmyzu.
Průmyslové zemědělství: Začarovaný kruh destrukce
Průmyslovému zemědělství dominuje princip trhu, jako je konkurence, maximalizace zisku, růst a produktivita, a konkurence vede k neustálému hledání, jak snižovat náklady na pracovní síly a výrobu. Mocenské vztahy, které zajišťují logiku našeho potravinového systému, předpokládají zdánlivě neomezený a laciný přístup ke zdrojům a pracovní síle v jiných zemích. Skutečnou cenu našich potravin nesou dělníci závislí na svých zaměstnavatelích a drobní zemědělci, a spolu s nimi životní prostředí, jehož zdroje jsou omezené. Proměna tohoto systému dá jistě hodně práce. Potřebujeme vizi pozitivní změny, kterou společně naplníme. Protože máme ve svých rukou moc – nejen v možnosti vybírat si v obchodě šetrnější zboží, ale také prostřednictvím tlaku, který můžeme vyvinout na naše instituce.
Více informací o projektu a možnostech zapojení: #Our Food.Our Future
Kontakt:
Jan Jícha
Fairtrade Česko a Slovensko
+420 608 617 096
jan.jicha@fairtrade.cz
Tato stránka byla připravena s finanční podporou Evropské unie. Za obsah textu je výhradně odpovědná organizace Fairtrade Česko a Slovensko, z. s. a nemusí nutně odrážet stanoviska Evropské unie.
